Budoucnost bydlení – chytrý dům a internet věcí
O chytrých domech lidé nevědí a myslí si, že je to vzdálená budoucnost. S výjimkou kutilů a počítačových nadšenců, kteří si řešení na míru navrhnou sami. Jako stavební projektant se setkávám s kolegy, kteří mi rozmlouvají, že tyto technologie stavba opravdu nepotřebuje a jen tahají z lidí peníze.
Podle definice je chytrý dům vybavený jedním inteligentním řídicím systémem, který propojuje domácí spotřebiče a technologie – kotel, tepelné čerpadlo, větrání a chlazení, stínění oken, zabezpečení domu, domácí interkom, audio a video techniku a další. K tomu je nutné, aby si všechna zařízení dokázala rozumět. V čem může být v dnešním domě problém je komunikace mezi produkty – narážíme na nestandardní protokoly. Jednotná norma neexistuje a výrobci vytváří svá uzavřená řešení. Je tedy nutné být u nákupu jednotlivých komponent na pozoru a vzájemnou kompatibilitu prověřit.
Kolik chytrých zařízení máte doma?
Evropa stále pokulhává za USA, přesto chytrých domácností přibývá obrovským tempem. Za období 2014/2015 se v zemích EU28+2 navýšil počet chytrých domácností s komplexním nebo dílčím řešením z 3,3 milionů na 6,6 milionů (Zdroj: studie Berg Insight).
V roce 2015 bylo na světě připojených 5 bilionů zařízení do internetu, do roku 2020 se očekává 25 bilionů. To odpovídá v přepočtu na každého člověka na Zemi nyní 5 zařízení, v roce 2020 téměř 7.
Zamyslete se – kolik jich máte nyní doma vy?
Na prvním místě bezpečnost
Oproti loňské konferenci došlo ke změně priorit proč pořídit chytrý dům. V roce 2015 lidé pořizovali chytré domácnosti zejména kvůli úsporám za vytápění, dnes je to zabezpečení.
Základní bezpečnost domu je daná instalací cylindrické vložky do vstupních dveří a bezpečnostním kováním, pokročilejší jsou pak elektronické systémy (ochrana pláště stavby) a kamerový systém. Dnes je již podle norem nutné elektrické požární zabezpečení. Lidé se zajímají i o elektronické přístupové systémy.
Co se však stane, když ztratíte klíče nebo čipovou kartu? Do domu se nezvaná návštěva dostane i díky prozrazení nebo nastavení slabého hesla (typicky abcd, 1234, heslo atd.), díky nedůslednému používání systémů (odemčení, nezakódování atd.).
Kdo z vás má zaheslovaný mobilní telefon nebo tablet, který máte neustále při sobě? Je po dovolených – kdo z vás nenapsal na sociální sítě, že jste u moře nebo na horách?
Internet věcí v domácnostech
Internet věcí hodně napomáhá rozvoji chytrých zařízení. Jejich připojení k internetu zajistí kontrolu a ovládání domácnosti na dálku, ale i vzájemnou komunikaci jednotlivých přístrojů.
Odhaduje se až desetinásobný nárůst počtu připojených zařízení k internetu do roku 2020 (nyní je jich 4,9 miliard, v roce 2020 až 50 miliard – to jsou čísla vztažená k celému světu). Tato čísla nezahrnují jen domácnosti, ale všechna zařízení – dopravu (semafory, parkoviště), domy (alarmy), počítače, nositelnou elektroniku, zařízení M2M atd.
Opět přirovnám chytrou domácnost k automobilu. 90 % staveb nemá žádnou automatizaci, kdežto v autě napočítáme minimálně 100 (v některých až 400) různých senzorů. Proč se bráníme “sledování” domácnosti?
Proč internet věcí do každého domu?
Automatizace je nástroj, který zvyšuje efektivitu a bezpečnost, snižuje náklady na provoz domu. Uspěchaná doba má za následek, že si lidé váží každé volné chvíle a chtějí ji prožít v pohodlí. Právě to zajistí moderní technologie – nebudou vás zatěžovat starostmi o domácnost.
Pořídíte-li do své domácnosti několik prvků (viz. výše systém DIY), dříve nebo později začnete řešit, jakým “ovládačem” tyto produkty propojit. Každý produkt bude mít svou krabičku k připojení do internetu, svou aplikaci na telefonu. Toto není komfort, to je otrava. Internet věcí je proto nástroj, jak technologie v domácnosti opět sjednotit. Ať už to bude pomocí služby IFTTT, Apple HomeKit, Google Brillo OS nebo jiným způsobem.
